Seznam termínů
Obsedantně-kompulzivní porucha
psychická porucha řazená k neurózám charakterizovaná obsedantními myšlenkami či představami
a/nebo kompulzivními činy. Obsedantní myšlenky a představy se opakovaně vtírají do mysli
postiženého, mají stereotypní charakter, zatěžují jej. Jsou vnímány jako vlastní a postižený se jim snaží (většinou
neúspěšně) čelit. Kompulzivní jednání má charakter rituálu s cílem předcházet nepravděpodobné
nebezpečné situaci (samo o sobě je však neúčelné), je provázeno úzkostí (má ego-dystonní ráz).
Postižený je např. až nadměrně svědomitý, neustále kontroluje své úkony, uklízí, opakovaně se
přesvědčuje, že zamkl či vypnul plyn, provádí různé obřady ve snaze zabránit neštěstí apod. Nesmyslnost těchto úkonů
si obvykle uvědomuje, ale jen stěží je dokáže potlačit. Začíná obvykle v mládí, popř. i v dětství. Významná je
psychoterapie (kognitivně-behaviorální), popř. psychofarmaka (anxiolytika, SSRI aj.).
Oligofrenie
slabomyslnost, duševní zaostalost. Týká se celé osobnosti se zvláštním postižením rozumových schopností. Na rozdíl od demence se rozvíjí již od dětského věku. Příčiny: poškození a onemocnění mozku, dědičné choroby a celková onemocnění (např. kretenismus z nedostatečné funkce štítné žlázy, neléčená fenylketonurie, Downova nemoc), dědičné vlivy, poškození plodu nebo poškození během porodu aj. Podle stupně postižení se dělí na lehčí debilitu, těžší imbecilitu a nejtěžší idiocii.
Organický psychosyndrom
označení poruch duševních funkcí vznikajících na podkladu přechodného či trvalého poškození (onemocnění) mozku, např. při otravách, těžších oběhových či metabolických poruchách, zánětech a jejich následcích. Zahrnuje delirium, demence, změny osobnosti, poruchy paměti aj.