Seznam termínů

Sadismus

sexuální úchylka, při níž jedinec dosahuje svého pohlavního ukojení týráním, omezováním či ponižováním druhé osoby, působením bolesti a v některých útočných formách až jejím zabitím. Sadista se vzrušuje samotným týráním (nářkem, prosbami, strachem druhé osoby), zatímco k vlastní souloži ani nemusí dojít.

Sangvinik

jeden ze čtyř základních klasických typů osobnosti založených na hodnocení temperamentu. Sangvinik je čilý, veselý, společenský, převážně kladně naladěný, optimistický.

Schizofrenie

těžké duševní onemocnění (psychóza). Je pro ni charakteristický rozklad osobnosti, těžká porucha myšlení, vnímání, jednání, cítění. Příznaky schizofrenie se dělí na pozitivní a negativní. Rozlišení má význam i s ohledem na léčbu (např. výběr neuroleptika). Pozitivní (dříve produktivní) příznaky jsou nadměrné nebo zkreslené normální funkce, patří k nim např. bludy, halucinace, dezorganizace řeči či vnímání. Negativní (dříve neproduktivní) příznaky jsou snížené normální funkce, např. oploštění emotivity, snížení iniciativy a vůle (abulie).
  Postižený ztrácí kontakt se skutečností, trpí halucinacemi, které mu často v podobě „hlasů“ vyhrožují, radí, pronásledují ho, v jeho myšlení se objevují bludy, které jsou zcela nepochopitelné pro okolí (ozvučování, vkládání myšlenek). Emotivita je oploštělá nebo neodpovídá situaci. Schizofrenie vzniká obvykle v mladém věku, někdy s prodromálními příznaky či po závažné životní situaci (která ovšem nemoc pouze spouští).
  K hlavním typům patří schizofrenie paranoidní, hebefrenní (hebefrenie), simplexní, katatonní. Začátek je akutní nebo plíživý. Prognóza je lepší u akutního začátku, vyššího věku, paranoidního typu, převažujících pozitivních příznaků, dobré premorbidní situace aj. Etiopatogeneticky hrají roli genetické faktory a studují se změny neurotransmiterů (na něž pak působí i léčba), nejčastěji je studován dopamin. Zkoumají se rovněž vlivy psychické a psychosociální, psychodynamické, změny metabolismu, infekce.
  V léčbě se uplatňují metody biologické (zejména farmakologické – neuroleptika), psychologické a sociální.

Somnambulismus

„náměsíčnost“, stav, kdy jedinec během spánku chodí a nekontrolovaně vykonává různé činnosti (např. konzumuje potravu), aniž se na to po probuzení pamatuje. Postihuje převážně děti, nejvíce mezi 4. a 6. rokem. Druh parasomnie vázané na NREM spánek. Důležité je zabránit úrazu náměsíčného, někdy je třeba provést neurologické vyšetření pro odlišení epilepsie, popř. jiných chorob. Léčba má převážně režimový ráz, někdy se přistupuje k farmakoterapii (tricyklická antidepresiva, benzodiazepiny). Prognóza je dobrá.