Seznam termínů
Halucinace
falešný vjem něčeho, co neexistuje. Může jít o vjemy zrakové (od jednoduchých záblesků až po složité scény),
čichové, chuťové, tělové, útrobní apod. V psychiatrii jsou nejvýznamnější halucinace sluchové
(„hlasy“, které nemocným radí, varují je apod.). V některých případech postižený rozpozná, že nejde o skutečnost
(pseudohalucinace), u většiny psychiatrických onemocnění (psychóz) je však pacient o jejich
skutečné existenci nezvratně přesvědčen a může se jimi i řídit.
Příčina: zejména schizofrenie, deliria, působení některých drog
(halucinogenů – např. LSD). Přirozené jsou občasné (pseudo)halucinace během usínání nebo probouzení. Hypnagogické
halucinace se vyskytují v některých případech narkolepsie.
Huntingtonova nemoc (chorea)
Autozomálně dominatně dědičné onemocnění mozku, projevující se ve středním věku porucham hybnosti a demencí. Onemocnění začíná neuastenií, depresivitou, později se rozvíjí subkortikální demence. V zobrazovacích metodách je patrná atrofie ncl. caudati a postižení zejména frontálního laloku. Léčebně se podávají neuroleptika k ovlivnění neurologických poruch a léky zaměřené k léčbě deprese. Choroba vede k úmrtí, délka přežití je variabilní. Gen je lokalizován na 4. chromozomu, jsou popsány mnohonásobné repetice bazí (tripletu CAG) narušující jeho funkci.
Hysterie
psychický stav, pro který je charakteristická výrazná a nestabilní emotivita (citlivost), sklon k primitivním
reakcím, pocity životního neuspokojení. Nápadná je snaha o předvádění duševních stavů pro okolí, projevující se v
nejvýraznější formě jako hysterický záchvat (třes, zmítání, křeče, zrychlené dýchání, některé
poruchy vědomí, někdy až vyklenutí celého těla do oblouku – na rozdíl od jiných záchvatů je
však tento určen divákům, event. pády jsou opatrně „sehrány“).
Někdy se objevují tzv. konverze připomínající jiná onemocnění (obrny, slepotu apod.) –
disociační či konverzní poruchy. Na rozdíl od nich se však neřídí základními fyziologickými zákony (atypické obrny,
slepota nevede ke srážkám s předměty apod.). Někdy však není lehké odlišit udávané příznaky ze strany vnitřních
orgánů od skutečného organického onemocnění (simia morborum). Dnes převládají právě tyto méně nápadné projevy, na
rozdíl od záchvatů a výraznějších konverzí, které byly častější v minulosti.
Hysterie může být součástí narušené struktury osobnosti (hysterická psychopatie
projevující se vlastně neustále způsobem chování a jednání – kromě uvedených příznaků bývá značná prolhanost,
intrikánství, předstírání), nebo jde o důsledek drastického zážitku (hysterická reakce) nebo
dlouhodobě neuspokojivé situace (hysterická neuróza).
Hysterie postihuje podstatně častěji ženy než muže. Dávní lékaři spojovali na základě svých pozorování
uvedené jevy s pohlavními orgány ženy (děloha – řecky hystera); dnes se soudí, že snad může jít o poruchu v určitých
oblastech mozku (hypothalamu, limbickém systému). S ohledem na to, že právě tam jsou centra ovlivňující pohlavní
funkce, nebyla snad dávná pozorování daleko od pravdy.
V léčbě se užívá kombinace psychoterapie, hypnózy a farmakoterapie, u hysterické
psychopatie má být pacient(ka) v trvalém kontaktu s psychiatrem. Někdy se ovšem pojmu hysterie zneužívá pro celkem
běžné a oprávněné reakce žen. Za určitých okolností (např. při velké katastrofě) může hystericky reagovat i větší
skupina lidí najednou.